Standart švýcarských honičů

10. ledna 2008 v 18:44 |  Standard plemene

ŠVÝCARŠTÍ HONIČI

Země původu:
Švýcarsko

Klasifikace FCI:
skupina 6 (honiči střední velikosti)

4 barevné variety:
a) bernský honič
b) jurský honič
c) luzernský honič
d) schwyzský honič

Užití:
- ráz honiče
- hlasitě sleduje stopu zajíce, srnčí, lišky a příležitostně divočáka
- honí samostatně
- spolehlivě nahání v obtížném terénu

Celkový vzhled:
- pes střední kohoutkové výšky
- tělesná stavba svědčí o síle a vytrvalosti
- suchá hlava s dlouhým čenichem a dlouhýma ušima mu propůjčuje ušlechtilý výraz

Velikost:
- výška v kohoutku
fena 47 až 57 cm
pes 49 až 59 cm

Povaha:
- živý, vášnivý lovec
- citlivý, snadno ovladatelný
- věrný a přítulný

Důležité proporce:
- délka těla ke kohoutkové výšce cca 1,15:1
- kohoutková výška k hloubce hrudníku cca 2:1
- délka nosního hřbetu k délce hlavy cca 1:1


Hlava:
- dlouhá, úzká, suchá, ušlechtilá
- dokulata klenutá mozkovna, zřetelný týlní hrbol
- linie podélné osy mozkovny a nosního hřbetu mírně divergentní
- stop ne přehnaně vyvinutý
- nosní houba zcela černá, dobře vyvinutá, nozdry široce otevřené
- délka čenichu odpovídá délce mozkovny, ušlechtile tvarovaná
- úzká - hranatá ani špičatá
- nosní hřbet rovný nebo lehce klenutý
- pysky mírně vyvinuté - horní pysky zcela kryjí spodní čelist
- koutek lehce otevřený
- čelisti silné
- tváře suché
- lícní kosti nevystupující

Chrup:
- silný, pravidelný
- úplný nůžkový skus
- horní řada řezáků bez mezery přesahuje přes spodní
- zuby jsou zasazeny svisle v čelisti
- přípustný je klešťový skus i chybějící jeden až dva premoláry
- M3 se nezohledňují

Oči:
- tmavě či světle hnědé, odpovídající barvě srsti
- lehce oválné, středně velké
- okraje očních víček dobře pigmentované
- oční víčka dobře přiléhající
- výraz očí mírný

Uši:
- nasazeny pod linií očí na zadní části mozkovny, nikdy v její plné šíři
- délkou sahající alespoň ke špičce nosu
- ušní boltce svěšené, úzké, složené a vtočené
- na spodním okraji zakulacené, měkké a jemně osrstěné

Krk:
- dlouhý, elegantní, dobře osvalený
- kůže na hrdle volná, avšak bez výraznějšího laloku

Trup:
- krk, hřbet, záď a ocas tvoří harmonickou, ušlechtilou linii
- nasazení krku volné a elegantní
- hřbet pevný a rovný, bederní partie dobře osvalená, pružná
- záď delší, harmonicky navazující na linii hřbetu, mírně klesající - nikdy ne vyšší než kohoutek
- hruď více hluboká než široká, dobře klenutá a dosahující nejméně k lokti
- protáhlý hrudní koš s lehce klenutými žebry
- břicho poněkud vtažené dozadu
- plné slabiny

Ocas:
- nasazený v prodloužení zádě, středně dlouhý, směrem ke špičce se zužující,
- na konci mírně se ohýbající vzhůru, ušlechtilý
- v klidu a při chůzi většinou svěšený a bez podstatného prohnutí
- při pozornosti a v pohybu nesený nad hřbetní linií, avšak nikdy překlopený nebo svinutý nad hřbetem
- dobře osrstěný, ne kartáčovitého vzhledu

Hrudní končetiny:
- silně osvalené, suché, nikdy nepůsobí těžce
- z čelního pohledu rovnoběžné, při pohledu ze strany svisle postavené
- středně silné kosti, rovné tlapky směřující dopředu
- lopatky dlouhé a šikmé, pevně spojené s hrudním košem
- rameno o něco delší než lopatka, postavené šikmo a těsně přiléhající k hrudi, jemně osvalené
- lokty přirozeně přiléhající k hrudnímu koši
- předloktí rovné, silné a suché
- zápěstí široké, relativně krátké, při pohledu zpředu kolmo pod předloktím, při pohledu ze strany mírně zaúhlené
- přední tlapky zakulacené, prsty sevřené, polštářky drsné a tvrdé
- drápy silné, barevně ladící s barvou srsti

Pánevní končetiny:
- mohutně osvalené, ve vyrovnaném poměru k hrudním končetinám
- ze zadního pohledu svislé a rovnoběžné
- stehno dlouhé a šikmé, silné a ploše osvalené
- koleno nesmí být vybočené ven ani vbočené dovnitř
- bérec spíše dlouhý
- svaly a šlachy suché, pod kůží zřetelně modelované
- nárt poměrně krátký, svislý a rovnoběžný
- paspárky se odstraňují
- tlapky pánevních končetin zakulacené, prsty sevřené
- nášlapné polštářky drsné a tvrdé
- drápy silné, barevně ladící s barvou srsti


Pohyb:

- plynulý, pravidelný
- harmonický a prostorný s dobrým posuvem pánevních končetin
- přímé a rovnoběžné vedení končetin
- kohoutek se pohybuje klidně a pravidelně nahoru a dolů
- hřbet zůstává rovný,
- krk a hlava se jen málo kývají ze strany na stranu

Kůže:

- jemná, hebká, dobře přiléhající
- u čtyř variet barevně odlišná
a) bernský honič : černá pod černou srstí a mírně bíločerně mramorovaná pod srstí bílou
b) jurský honič : černá pod černou srstí a světlejší pod pálením
c) luzernský honič : černá pod černou srstí a světlejší pod srstí modře skvrnitou
d) schwyzský honič : tmavě šedá pod oranžovou srstí a bíločerně mramorovaná pod srstí bílou

Srst:

- krátká, hladká, hustá
- velmi jemná na hlavě a uších

Barva srsti:

a) bernský honič
- bílá s černými skvrnami nebo černým sedlem
- bledě až intenzivně pálená nad očima, na lících, na vnitřní straně uší a okolo řitního otvoru
- někdy lehce skvrnitá
b) jurský honič
- tříslová s černým sedlem nebo černá s pálením nad očima, na lících, okolo řitního otvoru a na končetinách
- někdy s malou bílou skvrnou na hrudi, tato skvrna může být prokvetlá
c) luzernský honič
- modrá barva tvořená spojením bílých a černých chlupů
- velmi silně skvrnitá s černou skvrnou nebo černým sedlem
- světle až intenzivně pálená nad očima, na lících, na hrudi, okolo řitního otvoru a na končetinách
- černý plášť je přípustný
d) schwyzský honič
- bílý s oranžovými skvrnami nebo oranžovým sedlem
- někdy s oranžovými stříkanci
- oranžový plášť je přípustný

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.