Květen 2008

Vítejte na stránkách Dorotte Lady Alison

16. května 2008 v 13:25
Dorotka se narodila 17. 5. 2005 mamince Alison Lady Barnett's a tatínkovi Boscovi z Veselského dvora na Moravě v Bruzovicích.
Pořídili jsme si ji původně jako psa rodinného, ale postupně se z ní stal úspěšný pes výstavní, lovecký i sportovní.
Dorotka je skvělým společníkem, má milou povahu bez jakéhokoli náznaku agresivity, miluje každého pejska a je kamarádská k dětem. Jako každý honič nezapře svůj lovecký původ a jakmile se ocitne v lese, stává se z ní vášnivý lovec. Již dva roky pravidelně trénuje na agility cvičáku v Komořanech a je z ní už závodnice.
Na výstavách nasbírala tituly: Inter šampión, Český šampión, Junior šampión, Národní vítěz, Klubový vítěz mladých, Vítěz speciální výstavy mladých, 5x CAJC, 6x CAC, 4x CACIB, 4x BOB, 3x BIG (3, 4, 5, místo VI. skupiny FCI). Složila také CACTové barvářské zkoušky honičů a zkoušky agility LA1.
14. února 2008 Dorotka porodila devět krásných štěňátek, otcem je Ich. Edward Bencilla, ze kterých se již těší noví páníčci. Další vrh plánujeme až příští rok (2009).

Výcvik štěněte od tří do šesti měsíců (věk předškolního dítěte)

16. května 2008 v 13:12 Výcvik štěněte
Pozornost štěněte je krátká, cvičíme 2 - 3 minuty jen párkrát denně (asi 3x).

Přivolání

Štěně již slyší na jméno a tak přidáme zvukový povel ,,KE MNĚ". Před námi jej posadíme a současně odměníme pochvalou ,,HODNÝ" a pamlskem. (Pamlsky nabízíme malé a měkké, aby štěně nezdržovaly kousáním, např.: kousky sýra, masa, půlka dětského piškotu apod.)

Povel ,,Sedni"

Trénujeme s pamlskem v ruce, se zdviženým ukazováčkem, mírný tlakem na zadeček psa posadíme, pochválíme a odměníme.

Povel ,Down" (daun)

Pamlsek držíme před sedícím psem na zemi, aby k němu dosáhl, automaticky si lehne s povelem ,,DAUN" a my ho pochválíme a odměníme. Můžeme položit mírným tlakem na kohoutek štěněte.

Chůze u nohy na vodítku, povel ,,K noze"

Trénujeme opět s pamlskem v ruce, s povelem ,,K NOZE" nás pes musí následovat u levé nohy. Pravou rukou přidržujeme vodítko, aby štěně nemohlo předbíhat, ani se opožďovat. Kontakt se psem udržujeme pamlskem schovaným v levé ruce. Po správně provedené chůzi u nohy pamlskem psa odměníme a dáme mu ,,VOLNO".
Výstavní postoj
Pokračování příště...
Barbora Dančová
(Psí škola hrou - Věra Jaříčková, Škola pro psy krok za krokem - Celina Del Amo)

Výchova štěněte od sedmi týdnů do tří měsíců (věk batolete)

16. května 2008 v 13:10 Výcvik štěněte
Majitelé našich štěňátek projevili zájem si zde něco přečíst také o výchově a výcviku. Protože si má dcera nechala jedno štěně a začalo ho úspěšně cvičit, rozhodla jsem se napsat a nafotit aktuální seriál o výchově a výcviku malého bernského honiče.

Přivyknutí na nové páníčky a nový domov

Štěně potřebuje hodně lásky a citu, aby mělo svého pána rádo a cítilo se s ním bezpečně. Je malé, roztomilé, rychle se unaví a má velkou potřebu spánku. Vyhradíme mu doma jeho místo, kde bude odpočívat.
Štěně zvykáme na jeho jméno. Často ho opakujeme, a když k nám přiběhne na zavolání, odměňujeme ho pochvalou a pamlskem. Důležitý je kontakt z očí do očí.

Naučení čistotnosti

Štěně žijící s námi doma se musí hlavně co nejdříve naučit čistotnosti. Mělo by se naučit ,,říct si", když se mu chce. Pokud pozorujeme, že se točí a nervózně běhá sem tam a chystá se vykonat potřebu, hned ho vyneseme na určené místo. Potom ho výrazně pochválíme, můžeme odměnit i pamlskem.
Pokud se nám podaří nepropást tyto chvilky, brzy se nás pokusí upozornit, že potřebuje ven. Buďto jen zoufalým pohledem na dveře a jestliže si toho nevšímáme, pak i kňučením, nebo škrábáním. Štěně venčíme hned, jak se probudí a vždy po jídle. Zpočátku s ním chodíme co nejčastěji, někdy i každou hodinu. Těsně před spaním štěně už moc nekrmíme a nedáváme mu pít, naposledy ho vyvenčíme a většinou vydrží spát až do rána. Jakmile ale vstane, rychle ven!
Štěně nikdy netrestáme za loužičky, které později najdeme na zemi, protože už nechápe, proč se zlobíme. Jen, když ho přistihneme ,,při činu", ho okřikneme a vyneseme ven, a pokud pokračuje venku, naopak ho pochválímě. Jestliže máte ideální podmínky a stačí vám jen vyběhnout v pyžamu ke dveřím a otevřít na zahradu, naučí se to velmi rychle. (Já si vezla malou Dorotku v léte rovnou na chalupu a tam se čistotnosti naučila za dva dny. Agneska to má těžší, musí vydržet do prázdnin v Praze, kde s ní musíme seběhnout schody a leckdy, než se oblékneme, je už pozdě. Po dvou víkendech na chalupě se Agnes už venčí pouze na zahradě a uvnitř ji to ani nenapadne. Vím, že až se vrátí po prázdninách z chalupy domů, bude už čistotná holka a drobné nehody se jí nebudou stávat vůbec.)

Návyk na obojek a později i vodítko

Štěněti nasadíme lehký, měkký obojek a necháme mu ho stále i doma. Za pár dní mu na procházce připneme i vodítko. Štěně se zpočátku tlaku vodítka bude bránit, ale při trpělivém zacházení si na něj brzy zvykne.
Raději choďte na kratší procházky a častěji, než na velké výšlapy. Štěně do čtyř měsíců necháváme co nejvíce běhat volně, v tomto věku je silně vázáno na svého člověka (svou smečku) a vrací se tam, kde se cítí jistě. Až do šesti měsíců zde působí tzv. ,,magnetický efekt". Štěně se drží vůdce smečky a hlídá si, aby se neztratilo. Na procházky chodíme na louku, polní cesty, do lesa a všude tam, kde mu nic nehrozí. Rozhodně se nemusíte bát, že se vám v lese ztratí. (To přijde až později, okolo jednoho roku, kdy začne podléhat svým loveckým pudům a bude mít zájem o sledování zvěře. Do té doby jste na prvním místě VY.) Štěně na procházkách zásadně nepřetěžujeme, šetříme mu klouby, kosti a šlachy nejsou ještě pevné a připravené pro dálkové pochody. Dopřejeme štěněti jen tolik pohybu, kolik amo chce, následky tělesného přetěžování v mládí si pak s sebou nese celý život. Jde o různé deformace předních končetin. Také ze schodů štěně snášejte. Pokud se vypravíte na větší výlet, nezapoměňte batoh, nebo tašku jen na štěně. Brzy se totiž unaví a začne stávkovat, a většinu cesty ho ponesete. Proto volte raději výlety, které s touto zátěží sami zvládnete. (Dobře to znám, s batohem na břiše se spícím štěnětem vážícím okolo 10 kg opravdu mnoho neujdete.)

Naučit se chápat povel ,,fuj" a ,,hodný" (zákaz nežádoucí činnosti)

Přiběhnete ke štěněti s povelem ,,FUJ!", uchopíte je za kůži a mírně zataháte. Štěně se lekne a zakázané činnosti zanechá.
Barbora Dančová
(Psí škola hrou - Věra Jaříčková, Škola pro psy krok za krokem - Celina Del Amo)